Komu dnes patří pravda?

Jestli jste se nestavili na naši konferenci The Future is Personal, nevadí. Víme, že čas je pro vás drahá komodita. Přečtěte si krátký sumář z druhého panelu. Jmenoval se Who Owns the Truth a řešil, jak se pravda dnes distribuuje a kdo je nebo by měl být za to zodpovědný. Fascinující atmosféru na stage ve Foru Karlín sice písmeny nepřeneseme, ale o best of momenty by bylo škoda se nepodělit.

Panel vedl David Shorf a jeho hosty byli Denisa Hrubešová, spoluzakladatelka a CEO Forendors, a Tomas Jirsa, investor, podnikatel a tvář podcastu Insider.


David otevřel téma otázkou, kdo dnes drží klíče k pravdě. Dřív rozhodovali o tom, co se dostane k veřejnosti, novináři a editoři. Dnes jejich roli částečně přebírají influenceři, podcasteři a doporučovací algoritmy. Tomáš připomněl, že lidé přirozeně důvěřují konkrétním osobnostem, které dlouhodobě sledují a znají jejich názory. Tradiční média ale podle něj zůstávají pořád nenahraditelná. Mají kapacity na ověřování informací, které jednotliví tvůrci nemají. Podcasty podle něj nenahrazují celou tradiční žurnalistiku, ale spíš jen její názorovou a publicistickou část.

Denisa přiznala, že jako provozovatelka platformy pro tvůrce cítí velkou odpovědnost za šířený obsah, i když by podle ní platforma neměla rozhodovat o tom, které názory jsou správné. Kde ale leží hranice svobody projevu? Tomáš nevěří v zázračnou regulaci shora. Sází na zpětnou vazbu komunit, transparentnější platformy, a především informační gramotnost.
Denisa pak přinesla překvapivý příklad přímo z Forendors: na své platformě objevila tvůrkyni fitness obsahu, která je kompletně vytvořená AI. Musí to nutně vadit? Když jde jen o návody ke cvičení? Možná ne. Problém nastane, když stejná technologie začne vytvářet politický obsah a podporovat radikalizaci.

Tomáš popsal, jak AI mění výrobu podcastů: automatizovaný střih podle něj může snížit produkční náklady až desetkrát. Denisa ale nabídla zajímavý paradox. Ačkoli Forendors nabízí levnější automatizovaný střih, zákazníci o něj nestojí. Chybí jim lidská kontrola. Raději zaplatí víc za jistotu, že se na výsledek podíval člověk. Technologie tedy přináší efektivitu, ale důvěru automaticky nezískává.

Jak bude vypadat rok 2036, pokud AI každému vytvoří svět podle jeho zájmů a přesvědčení? Tomáš vidí dvě krajnosti: efektivnější přístup ke kvalitnímu obsahu, nebo rozpad společnosti do vzájemně nepřátelských bublin. Denisa upozornila na jiné riziko. Pokud budeme obklopeni jen názory, které potvrzují ty naše, můžeme ztratit schopnost respektovat druhé.

Na závěr Tomáš odmítl představu, že informační chaos vyřeší jediné pravidlo nebo regulátor. Druhý panel tak dospěl k podobnému závěru jako první: budoucnost technologií nebude jen otázkou jejich schopností, ale především toho, zda si dokážeme uchovat důvěru, vztahy a společnou realitu.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *