Jaký plán má průměrný mladý Čech na víkend? Je mu devatenáct, vrátil se před hodinou z brigády a teď leží v posteli. Pivo si dnes nedá a včera ho taky neměl. Cigaretu? Tu nikdy nedržel v ruce. Holce naposled napsal na Instagramu před třemi dny a od té doby nic. Zní to jako nudná výjimka, ale jde o průměr.
Když Český svaz pivovarů loni zveřejnil prodejní čísla, tak výrobcům i hospodám ztuhla pěna. Průměrná spotřeba piva klesla ze 136 litrů na osobu za rok na 128. Spotřeba lihu se propadla tak výrazně, že se mluví o nejhorších prodejích za poslední dekádu a trh s alkoholem zažívá kocovinu.
Dle studie ESPAD alkohol letos v posledních třiceti dnech pilo 56 procent šestnáctiletých. V roce 2011 to bylo 79 procent. Podíl denních kuřáků klasických cigaret klesl z 30 procent v roce 2007 na dnešních 5,6 procenta. Podobný vývoj vidíme i u marihuany. Zatímco v roce 2003 ji alespoň jednou vyzkoušela téměř polovina žáků devátých tříd (48 procent), dnes je to 24 procent.
A teď asi to nejvíc šokující číslo. V roce 2024 vyšel po jedenácti letech nový průzkum CZECHSEX s 6669 respondenty. Hlavní závěr zní neuvěřitelně: 35 procent českých mužů ve věku 18 až 25 let nikdy v životě nemělo sex. To je každý třetí. U žen ve stejné věkové kategorii je to 24 procent.
Anna Ševčíková k tomu v rozhovoru pro Hospodářské noviny říká, že to bylo překvapení i pro samotné výzkumníky. „Čekala bych, že u mužů je sexualita víc přijatelná a je pro ně méně stigmatizující mít příležitostný sex.“ A když se podíváme na vztahy obecně, čísla jsou možná ještě výmluvnější: 46 procent mladých Čechů mezi 18 a 25 lety nikdy nezažilo dlouhodobý partnerský vztah. Skoro polovina mladé generace. Otázkou není jestli něco ubývá, ale co je náhradou.
Co ti mladí teda dělají?
První vrstva odpovědi, kterou data ukazují poměrně jasně, je pornografie. Podle průzkumu CZECHSEX má v Česku zkušenost se sledováním porna 78,5 procenta populace. Téměř 90 procent mužů a necelých 68 procent žen. Samo o sobě to není nijak alarmující číslo.
Zajímavější začíná být až kontext. Patnáctiletý kluk je dnes s vysokou pravděpodobností uživatelem pornografie déle než rok. Čtyři procenta českých mužů sledují porno denně nebo i několikrát za den a průměrný český muž podle dat tráví s tímto obsahem zhruba 13 procent svého celkového času na internetu. A spolu s tím roste i počet lidí, kterým se tenhle návyk vymyká kontrole. Národní linka pro odvykání od roku 2023 eviduje rostoucí počet klientů, kteří chtějí řešit závislost na pornografii.
Adiktolog Ladislav Dékány pro tenhle jev používá pojem „supranormální podnět“. Mozek je vystaven tak intenzivní stimulaci, až se postupně přepisují jeho návyky i reakce. Slábne schopnost regulace, tolerance roste a člověk se vrací stále častěji kvůli stále slabšímu efektu. Podobně jako u některých tvrdých drog. A právě průzkum CZECHSEX ukazuje, že největší riziko závislosti na pornografii dnes v Česku hrozí lidem mezi 18 a 34 lety. Tedy generaci, která podle stejných dat zároveň zažívá sexuální útlum.
Fetují „legálně“
Klasické nelegální drogy jako kokain, pervitin, extáze nebo halucinogeny jsou u českých šestnáctiletých v jednotkách procent. Co naopak vystřelilo na rekordní čísla, jsou látky, které do nedávna nikdo z politiků neuměl ani vyslovit.
Hexahydrokanabinol (HHC) je polosyntetický bratranec THC, který se v Česku začal v roce 2022 prodávat ve vapech, sušině nebo i v gumových bonbónech, vždy jako „sběratelský předmět“. Automaty s ním stávaly na zastávkách, v nákupních centrech a dokonce i u škol. Cena podobná jako za krabičku cigaret. Ověření věku nebylo vyžadováno.
Až ve chvíli, kdy nemocnice v lednu 2024 začaly hlásit otravy dětí, přišla reakce státu. V únoru vláda zařadila HHC, HHC-O a THCP na seznam návykových látek a od 1. března začal platit zákaz prodeje. Prodejci okamžitě spustili výprodeje, mizely poslední vapy, bonbóny i sáčky se sušinou a během pár dní byly automaty prázdné. Tak rychlou otočku český retail moc často nezažívá.
Jenže zákaz přišel až ve chvíli, kdy už se HHC mezi mladými dávno rozšířilo. Když výzkum ESPAD v červnu 2024 rozdal dotazníky šestnáctiletým žákům, výsledky byly celkem výmluvné: zkušenost s HHC přiznalo 22,9 procenta dospívajících, v posledním době ho užilo 18,3 procenta a na odborných učilištích číslo vystřelilo až na 33 procent. Takže každý třetí student.
A přišel další obrat. V prosinci 2024 vláda zákaz neprodloužila. Místo toho vznikla nová kategorie takzvaných psychomodulačních látek a HHC se od ledna 2025 vrátilo zpátky na trh. Tentokrát už v regulované podobě. Prodej jen v licencovaných obchodech, pouze pro dospělé, bez automatů, s ověřením věku, kontrolou kvality a státním dohledem. Licence vyjde prodejce na 200 tisíc korun.
Je to vlastně dost bizarní moment. Regulovaný trh se syntetickým konopím jsme zvládli vytvořit během několika měsíců. A to přírodní pořád čeká.
490 tun kratomu?!
Potom tady je kratom. Prášek z drcených listů asijské rostliny Mitragyna speciosa. V menších dávkách povzbuzuje, proto si našel cestu hlavně mezi studenty, kteří ho používají na učení.
Ve větší dávce tlumí jako opiáty, takže se taky dá zaspat zkouška.
Bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v parlamentu v dubnu 2024 odhadoval, že se v Česku ročně prodá 200 až 300 tun. V roce 2025 se ukázalo, že jeho odhad byl silně podstřelený. Skutečný dovoz dosáhl 490 tun ročně.
V přepočtu skoro 50 gramů na každého dospělého Čecha. Jenže kratom samozřejmě neužívá celá republika. Podle dat Státní zdravotní ústav tvoří největší skupinu uživatelů lidé mezi 15 a 24 lety. Přesněji 26,7 procenta všech uživatelů. A výzkum ESPAD 2024 ten obraz ještě zostřil. Zkušenost s kratomem přiznalo 18,9 procenta šestnáctiletých. Deset procent ho užilo během posledních třiceti dnů. Na odborných učilištích se čísla blíží třetině studentů.
Ještě před pár lety přitom šlo o látku, kterou většina společnosti sotva znala podle jména. Dnes po ní pravidelně sahá velká část dospívajících kluků v zemi. Často bez jasného dávkování, bez kontroly kvality a donedávna i bez povinného složení na obalu. V praxi si generace teenagerů ujíždí na psychoaktivní látce, o které stát dlouho nevěděl, zda je doplněk stravy, droga nebo jen exotický prášek z internetu.
Policie za rok 2025 eviduje 17 úmrtí, ve kterých figuroval právě kratom, často v kombinaci s alkoholem nebo dalšími látkami. Na poměry tvrdých drog to možná není katastrofické číslo. Jenže kratom se zároveň nikdy netvářil jako tvrdá droga.
A vedle toho existuje ještě jeden problém, o kterém se mluví nejméně. Možná právě proto, že působí obyčejně a je to domácí lékárnička.
Výzkum ESPAD se šestnáctiletých ptal, zda někdy zneužili psychoaktivní léky pro zlepšení nálady. Sedativa, analgetika, prášky na uklidnění nebo otupění. 23 procent odpovědělo ano. U dívek 28 procent a opakovaně 12 procent. Právě u dívek je navíc vidět nejprudší nárůst. Podíl těch, které léky zneužívají opakovaně, se od roku 2019 ztrojnásobil.
A právě tady se začíná lámat celá ta debata o „nudnější generaci“. Ano, mladí dnes méně pijí, méně kouří a celkově méně paří v ulicích a podnicích. Jenže část rizika se mezitím přesunula do mobilů, vapů, tablet a prášků, které se zatím nevejdou do starých představ o závislosti.
Cigareta zabíjí a to dnes ví každé dítě. Co ale udělá několik let pravidelné kombinace pornografie, HHC vapů, kratomu a benzodiazepinů s mozkem, který se teprve vyvíjí, zatím nikdo přesně neví. Tahle generace je v mnoha ohledech první, která vyrůstá v takhle nepřetržité chemické a digitální stimulaci.
Možná se za deset let ukáže, že šlo jen o trend. A možná taky ne.
*Zdroje dat: ESPAD 2024 (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Úřad vlády ČR), CZECHSEX 2024 (Národní ústav duševního zdraví), Statistika a my (ČSÚ), Zpráva o nelegálních drogách v ČR 2025, Hospodářské noviny, Český svaz pivovarů, Státní zdravotní ústav, Policie ČR.*
Napsat komentář