Mluvil jsem dnes s obchodní partnerkou, která se věnuje náboru a staví obchodní týmy. 30 let praxe — hledá ředitele, manažery, obchodníky a staví týmy pro různé firmy. Dnes samozřejmě akvizice nových lidí z velké části probíhá skrze digitální reklamu.
Uprostřed rozhovoru jsme narazili na paradox, který médii vůbec nerezonuje: Všichni mluví o tom, jak AI bere práci lidem. Jenže data nám ukazují, že sehnat kvalitního obchodního ředitele nebo zkušeného manažera je stejně těžké jako před dvěma lety. Možná těžší.
Tohle mě zastavilo. Jak to jde dohromady?
Jde to dohromady docela snadno. Pokud se podíváte na to, co AI opravdu dělá a ne na to, co se o ní tvrdí.
Švédská Klarna je dokonalý příklad. Firma nahradila 700 pracovníků zákaznické podpory chatboty, ředitel se předváděl v rozhovorech jak dobře to funguje, jak to šetří miliony. Pak zákazníci začali utíkat ke konkurenci. Generické odpovědi, nekonečné smyčky s botem, neschopnost vyřešit cokoli složitějšího a firma tiše začala lidi nabírat zpátky.
Pro jeden portál pak společnost doplnila, že zatímco AI přináší rychlost, lidé mají empatii: „Společně nám umožňují poskytovat služby, které jsou rychlé, když na nich záleží ,a osobní, když na nich záleží. Není to AI versus lidi – je to AI a lidi, kteří spolupracují. V tom je to kouzlo.“
Tohle není výjimka. Podle analytické agentury Challenger, Gray & Christmas bylo v roce 2025 přes 55 tisíc propuštění v USA přímo spojeno s nástupem AI — ale Forrester ve svých predikcích pro rok 2026 upozorňuje, že mnoho těchto firem ani nemělo zralou, produkčně připravenou AI aplikaci, která by ty role skutečně mohla převzít. Šlo o restrukturalizaci maskovanou jako technologický pokrok.
Tady je mechanismus, který stojí za pozornost:
AI výborně nahrazuje rutinu. Třídění mailů, vyřízení standardního dotazu, generování reportu ze šablony. Manpowergroup v průzkumu odhadla, že až 45 % jednoduchých administrativních činností AI nahradí v blízké době. To je reálné. Ale tohle nejsou pozice, po kterých firmy zoufale prahnou — to jsou pozice, které firmy zadávají brigádníkům nebo outsourcují do call center.
Pozice, které skutečně chybějí jsou jiné. Obchodník, který čte místnost, buduje vztah za tři roky, umí říct ne správnému zákazníkovi ve správný čas. Manažer, který drží tým pohromadě v momentech kdy data nic nenapovídají. Ředitel, který vezme zodpovědnost za rozhodnutí kde není správná odpověď — jen menší špatná. Tohle AI neumí. Zatím ne. Možná nikdy v té formě, v jaké to dělá člověk.
Pro český pracovní trh z toho plyne věc, která se nediskutuje.
Juniorní a administrativní pozice mohou dále mizet — to se děje. Ale seniorní role se nezaplní automatizací. Zaplní se lidmi, kteří rozumějí jak AI používat jako nástroj a zároveň dělají věci, které AI nedokáže: rozhodují pod nejistotou, nesou zodpovědnost, tvoří vztahy. Firmy, které v roce 2025 propustily zkušené lidi aby ušetřily a investovaly do AI, část z nich bude v roce 2026 nabírat zpátky — ale na trhu je nenajdou, protože odešli jinam nebo si řekli o víc.
Hype kolem AI nahrazování práce je reálný. Ale směřuje jinam, než kde je skutečný problém. A ten problém — jak sehnat dobrého obchodníka, manažera, ředitele — AI neřeší. Spíš odvádí pozornost od toho, že ho firmy řeší špatně.
Není to tak, že AI bere práci. Je to tak, že AI odhaluje, které pozice byly od začátku nahraditelné — a které ne. A ty, které ne, jsou právě ty, po kterých teď firmy volají.
Takže otázka není, co AI nahradí. Otázka je, co firmy udělaly s lidmi, kteří nahraditelní jednoduše nejsou — a jestli to udělaly chytře.
Chcete o tom diskutovat? Napište mi na LinkedIn nebo sledujte debaty na sítích Solvo Institutu.
Napsat komentář